DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 29.12.2011 20:03:34 

Frida z Mokré Hory "Bonnie"

Cestování 2010

 

                 21.8. - 28.8.2010 - Výcvikový tábor Albeř
Protože bych s Bonninkou ráda složila zkoušku OVVR (Ověření vrozených vlastností retrievera), vydali jsme se s mamkou tento týden do jižních Čech na výcvikový tábor pořádaný výcvikem retrieverů. Bydleli jsme v dřevěných chatkách pro 5 osob a dostávali jsme tam obědy a večeře. V celém táboře bylo 58 pejsků. V obrovské převaze byli goldeni, také bylo dost labradorů, pár fletů, dva chesapeakové a jeden taller. My jsme byli spolu s dalšími 5 pejsky zařazeni do skupiny k paní Evě Píchové a připravovali se na OVVR. Na táboře byla i paní Eva Hubíková, majtelka Montyho, Boninčina tatínka. Bylo to úplně úžasné, spoustu jsme se toho naučili, za což moc děkujeme všem výcvikářům. Byl super program a seznámili jsme se se spoustou skvělých lidí, od kterých jsme se dozvěděli mnoho užitečného. Příští rok bychom rádi jeli zase:-)
21.8. - příjezd
Přijeli jsme kolem třetí hodiny. Večer jsme byli zařazeni do skupin, šli jsme na dřevo a seděli u táboráku.
22.8. - cvičení a soutěže
Dneska v 10h jsme poprvé vyrazili na cvičení. Jelo se autem asi 10 minut do honitby, kde jsme cvičili aportíky, hledali i jelení nohu, což se Bonnince moc líbilo a zkoušeli odložení a chůzi na vodítku. Pak jsme se přesunuli k vodě. Odpoledne pro nás byla připravena překážková dráha, což byla ohromná legrace, a soutěž v aportování. Taky byla soutěž v aranžování přírodnin, takže jsme na starý kus dřeva pověsili nějaké kytky a tak. Večer byl zase táborák.
23.8. - cvičení, soutěže a prochajda
Dneska jsme cvičili už od 8h. Zkoušeli jsme i reakci na výstřel, z čehož bohužel Bonie měla trošku strach. Po cvičení jsme byli s našimi sousedy v chatce na procházce u rybníka Osika a odpoledne jsme soutěžili o nejsilnějšího psa a pokoušeli jsme se přinutit pejsky aportovat rohlík. Bonnie stejně jako spousta dalších pejsků povely ignorovala a velice rychle ho zblajzla :-)
24.8. - cvičení, bojovka
Dneska zase cvičení v 10. Vynechali jsme vodu, ale zato jsme dělali spoustu cvičení s dummíkama. Pejsky to myslím ohromně bavilo, hledali aportky v křoví a v lesním porostu nosili jelení nohu a podobně:-) Hned po obědě se po družstvech vyrazilo na bojovku, kde jsme plnili všelijaké úkoly (aport přes překážku, prolízání mezi provázky, hod kládou...) Na konci nás čekalo občerstvení. Den jsme zakončili u ohně.
25.8. - cvičení, výstava, prochajda a noční bojovka
Dneska byl opravdu pestrý den. Ráno jsme jako vždy cvičili, ale hned o obědě přijel pan František Korda, který i mimo jiné důležité funkce dělá i rozhodčího na výstavách. Udělali jsme si takovou improvizovanou výstavu, pan Korda si všechny pejsky prohlédl a zhodnotil. Bonnie se mu myslím celkem líbila. Na závěr i zájemcům spočítal zuby a změřil výšku. Bonnie má úplný chrup a měří 55 cm. Potom jsme se byli projít u Osiky s Denym (Aldy z údolí Bobravy). Večer proběhla noční bojovka. Padal na nás obrovský pavouk, podlízali jsme všelijaké překážky a bafali na nás přestrojení výcvikáři:-)
26.8. - Platošův pohár, výlet
Dnes měli pejsci, co budou zítra dělat OVVR volno, a ti pokročilejší měli tzv. Platošův pohár. Je to místní vymyšlený závod, ve kterém jsou disciplíny z vyšších zkoušek - marking, handling na vodě i na suchu na dva kusy pernaté a odložení. Byli jsme se samozřejmě podívat a moc se nám to líbilo. Odpoledne jsme s mamkou šli na výlet.
27.8. - OVVR, výlet s Denym
Dopoledne jsme se byli dívat, jak pejsci dělají zkoušky OVVR. Já je dělat nemůžu, protože mi ještě není 15. Všichni pejsci zkoušku udělali, takže jim všem moc gratulujeme:-D Odpoledne jsme byli zase na prochajdě s Denym.
                                                  
 

                           31.7. - 14.8.2010 - Slovinsko a Chorvatsko
Letos jsme s taťkou, bráchou a poprvé i s Bonnie naplánovali dovolenou týden ve Slovinsku v Julských alpách a týden v Chorvatsku na Istrii. Ve Slovinsku jsme podnikali túry tak, aby je Bonnie zvládla. Bydleli jsme v malé vesničce Savica poblíž Bohinjského jezera. V Chorvatsku jsme bydleli v malé osadě Antončići, která má 6 obyvatel:-) Leží na Istrii u města Žminj. V Chorvatsku jsme spíš jen tak povalovali na zahradě ve stínu nebo se koupali v moři. Detailní reportáž z naší zahraniční dovolené je níže a fotky najdete Tady .
30.7. - vyrážíme
Přesně v 19:48 jsme s úplně plným autem věcí, nevyjímaje granulky, vodítka a hračky, vyrazili na dovolenou. Rozhodli jsme se cestovat přes noc, protože není takové horko.
31.7. - zabydlování
Po krátké zastávce vjíždíme do Rakouska v 0:21 a do Slovinska v 6:32 :-D Zastavili jsme na jednom odpočívadle a nasnídali se. Protože do apartmánu jsme mohli až ve dvě, udělali jsme si procházku okolo Bledského jezera a pak se ještě prošli kolem Bohinjského jezera. Náš apartmán se nám moc líbil, hned vedle něj je řeka a les. Docela brzo jsme šli spát, protože jsme po cestě byli strašně unavení.
1.8. - Kobla, Možic
Dnes jsme podnikli první túru. Pro začátek jsme zvolili lehký terén a žádné velké převýšení. Vylezli jsme na vrchol Kobla (1498) a Možic (1602). Samozřejmě jsme stihli i zabloudit, naštěstí místní turisté byli dostatečně ochotní uvést nás zpátky na správnou cestu.
2.8. - Okruh po planinách a vrchol Pršivec
Dnes jsme prošli několik místních krásných planin, kde se většinou pasou krávy (což zaujalo hlavně Bonnie). Na jedné z nich dokonce bylo i jezero, takže si Bonnie i zaplavala, což se jí náramně líbilo. Na trase byl i výstup na vrchol Pršivec (1761), ze kterého byl parádní výhled na všechny strany.
3.8. - Odpočinkový den
Každý horolezec :-) musí odpočívat, a tak jsme se dneska jen tak poflakovali. Půjčili jsme si tu kola a bez Bonnie se chvíli projeli po okolí a pak šli na procházku.
4.8. - Rodica
Dneska jsme se rozhodli zdolat vrchol Rodica, měřící 1966 metrů. Vyjeli jsme lanovkou asi do 1500 a odtamtud šli pěšky. Byla to pěkná cesta, dobrá i pro Bonnie. Nahoře nás však chytla úplně šílená mlha, takže z rozhledů nebylo nic moc:-) Dolů jsme zase sjeli lanovkou. Bonnie se vůbec nebála - byla to taková ta velká kabina pro 30 lidí, jedoucí jednou za půl hodiny.
5.8. - Déšť
Dneska nám poprvé nepřálo počasí. Pořád pršelo, a přestalo jen chvíli odpoledne, a tak jsme se prošli po planině Javornik.
6.8. - Malá Mojstrovka bez Bonnie
Protože jsme chtěli zdolat alespoň jednu dvoutisícovku, ale pro pejsky prostě není všechno, nechali jsme Bonnie dnes v apartmánu a vyrazili na Malou Mojstrovku (2332) . Byla obrovská mlha a výstup to byl celkem náročný, ale zvládli jsme to a ve zdraví se vrátili domů, což Bonnie uvítala nadšeným poskakováním a jásáním.
7.8. - Přesun do Chorvatska
Týden na horách končí a přichází válení se u moře. Cesta nám trvala asi 5 hodin, takže večer jsme už nikam nejeli a zůstali v apartmánu.
8. - 13. - Chorvatsko
Další dny se už nic zvláštního nedělo. Z 6-ti dnů jsme se čtyřikrát byli koupat v moři. Nebyli jsme tam kvůli Bonnie moc dlouho a deku jsme si vždycky dali někam do stínu. Bonnince se koupání moc líbilo, plavali jsme spolu a dvakrát jsme dokonce narazili na jiné pejsky, se kterými si Bonnie hrála.  Dva večery jsme taky nechali Bonnie doma samotnou a jeli na procházu do noční Rovinje a Poreče.
Zpátky domů jsme opět jeli přes noc z pátku na sobotu. Domů jsme s vrátili v sobotu v 6 ráno. Celou dovolenou jsme si moc užili :-D                             
  
                                               
                                                 
  

                                 3.7. - 10.7.2010 - Šumava
Společně s mamkou a bráchou Šímou jsme si naplánovali dovolenou na Šumavě. Zarezervovali jsme si apartmán a hned ze začátku prázdnin jsme vyrazili. Kousek od nás, asi 20km, byli ubytovaní i naši příbuzní - teta, strýc, dvě sestřenky a jejich dvě fenky. Vídali jsme je zhruba obden. Celá dovolená byla moc fajn, překvapilo mě, jak je Šumava nádherná a určitě se tam ještě někdy znovu podíváme:-) Fotky:eli-bonnie.rajce.idnes.cz/11.7_-_22.7.2010/ 
Sobota 3.7. - začátek
Celkem brzy ráno jsme se sbalenými taškami nastartovali autíčko a vyrazili na cestu. Z Ostravy je to opravdu celkem štreka, takže když jsme po asi 7 hodinách jízdy zaparkovali před domem, kde budeme následující týden bydlet, nemysleli jsme už na nic jiného než krátkou procházku, večeři a dlouhý spánek.
Neděle 4.7. - k prameni Vltavy
Bonnie nám hned brzy ráno dala najevo, že je nejvyšší čas vstát a vyrazit jít něco dělat. Na dnešek jsme měli naplánovaný společně se Svobodovými výlet k prameni Vltavy. Počasí bylo krásné, ale ani nebylo nějaké velké parno. Nevýhoda byla, že tato cesta byla hojně navštěvována cyklisty, takže jsme pejsky museli neustále chytat, aby nám je někdo nepřejel. Večer jsme zapadli do nějaké chatičky, kde jsme si dali palačinky. Bonnie si unaveně lehla vedle stolu, ale měla to obrovské štěstí, že když servírka palačinky přinášela, klopýtla, a jedna palačinka jí spadla na zem. No, myslím, že Bonnie si opravdu pochutnala.
Pondělí 5.7. - Z Prášil na Kvildu
Na tento den jsme si naplánovali túru asi 30km dlouhou. Jeli jsme autobusem do Prášil a vydali se směrem na Modravu. Počasí nám však hned zezačátku dalo najevo, že to nebudeme mít tak jednoduché, takže následujících 10 minut se na nás valily proudy vody. Celí mokří jsme pak tedy dorazili k Prášilskému jezeru, které je strašně krásné. Důkladně jsme zde uschli a teď už bez deště jsme vyrazili dál. Cestou jsme si udělali ještě malou odbočku na vrchol Poledník, kde začlo taky hodně pršet. Tam jsme se ale naštěstí schovali do občerstvení a po zbytek dne už bylo pěkně. Šli jsme údolím Roklanského potoka, kde to bylo opravdu nádherné a cestu jsme zakončili chůzí přes louku a les. Doma jsme už jen lehli a odpočívali.
Úterý 6.7. - Knížecí pláně
Dnes jsme se vydali na Knížecí pláně, opět i se Svobodovými. Jeli jsme zase autobusem na Bučinu. Na pláních jsme si prohlédli starý hřbitov a zbytky nějakého kostela. Bohužel nás znovu zastihl déšť, a tak i když to tam bylo nádherné, vydali jsme se celkem rychle na cestu zpět přes Borovou Ladu a od tamtud zse autobusem domů.
Středa 7.7. - Podél Modravského potoka na Březník
Na dnešek jsme si vybrali výlet na Březník. Dojeli jsme autem na Modravu, odkud jsme vycházeli. Celou dobu jsme šli podél Modravského potoka, hopsali jsme po kamenech a Bonnie se ráchala v potůčku, takže výlet podle psích snů. Na jednom rozcestí jsme spatřili odbočku na nějakou ptačí nádrž, a tak s vidinou nějakého rybníka jsme tím směrem vykročili. Po třech kilometrech chůze, kdy jsme k oné ptačí "nádrži" došli, jsme se ovšem dozvěděli, že to je jen bývalá nádrž, a tak jsme se vrátili zase na původní cestu:-) O kousek dál jsme spatřili ceduli: "Stezka divočiny", mířící někam do lesa. Vydali jsme se po ní. Šla stále paralelně s normání cestou a byla značená nějakými obrázky. Nebyla nějak zvlášť udržovaná - v podstatě tam byla jen trochu vyšlapaná cestička, musely se přelézat klády a tak podobně. Byl to docela dobrodružný zážitek. Po jednom km se zase napojila zpátky na normální trasu. Na Březníku si mamka krátce prohlédla výstavu Karla Klostermanna a přes Cikánskou slať jsme se vydali zpátky na Modravu.
Čtvrtek 8.7. - Naučná stezka Povydří
Dnes jsme opět úplně všichni naplánovali trasu Naučnou stezkou Povydří, podél řeky Vydry. Šli jsme dost pomalu, protože jsme neustále brzdili tím, jak jsme lezli po kamenech a ráchali se ve vodě. Na Turnerově chatě, kde měli i výběh s živou vydrou, jsme si dali nanuk. Tu samou cestu jsme šli i zpátky. Večer jsme si pak zašli do restaurace-
Pátek 9.7. - Knížecí pláně, Žďárecké jezírko
Dnešní výlet jsme opět začali autobusem na Bučinu, okud jsme opět šli na Knížecí pláně, dnes ovšem sami a za krásného počasí. Z Knížecích plání jsme šli ke Žďáreckému jezírku. To mělo tu výhodu, že není tak hojně navštěvováno turisty, a tak se tam Bonie mohla nerušeně vykoupat a zaplavat si. Na to, jaký měla ještě nedávno z vody strach, je to úplný rozený plavec. Aby na naší dovolené nechyběl adrenalin, od jezírka jsme pokračovali po neznačené trase zkratkou přes les. Chvíli jsme stáli nohama ve slati, chvíli jsme se drápali do nějakého kopce, nicméně po více než hodině jsme se odtamtud celí šťastní vyhrabali. Díky tomu jsme zpátky museli docela sprintovat na autobus. Naštěstí jsme vše stihli, a tak i poslední den naší dovolené dopadl na jedničku. 
Sobota 10.7. - konec
Dovolená je u konce, nezbývá než sbalit kufry a jet domů. Cesta to byla opravdu strašná, samá dopravní zácpa a tak, takže jsme jeli skoro 9 hodin. Ale dovolená se nám moc líbila a jsme rádi, že jsme si ji takto užili:-)
  
                                           

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz