Frida z Mokré Hory "Bonnie"
 | ||
|
Starší Výlety najdete nahoře v záložkách.
17. - 18.9.2011 - Výlet do Beskyd Skoro každý rok vyrážíme na začátku podzimu na dvoudenní výlet do Beskyd, snad abychom tolik nesmutnili kvůli konci prázdnin, snad proto, že právě na začátku podzimu, nebo také na konci babího léta, má příroda úžasné kouzlo. V sobotu ráno jsme zamávali začouzené Ostravě a vyjeli vstříc přírodě. Asi po hodině jsme dojeli do Horní Lomné, naší cílové stanice. Zaparkovali jsme a ihned, jako správní turisté, jsme vzali útokem místní samoobsluhu a občerstvili se nanukem.
Plni sil a odhodlání jsme se vydali po žluté značce vzhůru docela strmým kopcem, který zčista jasna vyústil na louce u malinké kamenné kapličky. Sedli jsme si kolem ohniště, ze kterého Bonnie ohned přičnlivě začala vytahovat klacky, a dali se do řeči s kolemjdoucími turisty.
Dál jsme pokračovali cestou prostou jakýchkoli chat či jiných možností občerstvení, takže jsme čerpali z vlastních zásob. Trasa vedla většinou lesem, ale když náhodou na chvíli stromy prořídly a sluneční paprsky ozářily kapky vody na trávě a poletující listí, vytáhla jsem foťák a zcela amatérsky dokumentovala viditelné známky podzimu. Ty neviditelné, jako třeba zvláštní podzimní vůni vzduchu, se mi zdokumentovat bohužel nepovedlo :)
Opůl páté jsme se vyhoupli na poslední větší kopeček, kde nás přivítala Kolářova chata na Slavíči. Nepohrdli jsme nabízenou Kofolou, a nebýt naprosto neuvěřitelného množství vos, docela bychom si i pochutnali.
Chata Ostrý, kde s námi (doufám) počítali s noclehem, ale ležela už jen asi pět kilometrů odsud, navíc poěkně po rovince, takže už v šest jsme si zouvali na pokoji boty a počítali puchýře. Po zbytek večera jsme Bonnie nechali na pokoji ležící ve stavu blížícímu se komatu, a my jsme sešli na večeři. Pochutnali jsme si na borůvkových knedlících a pak vybalili karty a hráli mariáš. Bohužel pro taťku musím přiznat, že jsem mizerný hráč :) Ještě než jsme šli spát, probrala se Bonie, a tak strávila chvíli dole s námi a otravovala prosbami o podrbání ostatní nocležníky.
Ráno jsme se vzbudili do ještě sunečnějšího dne, než byl ten včerejší. Po snídani jsme se sbalili a vydali se domů. Začátek trasy byl stejný jako včera, ale potom se cesty rozdělily. Nezbytný nanuk jsme si koupili na chatě Kozubová, kde jsme taky obdivovali kamennou rozhlednu, boužel zamčenou. Na malé, ale útulné a krásné chatě Kamenitý jsme si dali smažák a potom krajinou jako z obrazu po nádherné louce sestupovali dolů do údolí. A aby i Bonie mohla prohlásit tento výlet za dokonalý, potkali jsme krásného obrovského chlupatého pejska jménem Fík, který si s Bonnie s chutí hrál asi pět minut :)Před nasednutím do auta jsme ještě v Horní Lomné narazili na řeku, ve teré se Bonnie slastně rozvalila a zchladila přehřáté tělíčko :)
22. 4. 2011 - Halda Ema
Ve škole máme zrovna velikonoční prázdniny (Hurá !), a tak jsme si opět naplánovaly výlet na naši oblíbenou Haldu Ema. Stojí skoro v centru Ostravy, dá se blízko k ní dojet autobusem či tramvají, cesta netrvá moc dlouho a na vrchu nás vždycky čeká krásný výhled - prostě ideální výlet :) Tentokrát jsme šly ve složení Pája s Bertou, Anička s Roxy, Maruška s Montym (s těmi jsem já byla poprvé, a určitě ne naposled :)) a já s Bonnie. Naše setava tedy čítala kromě čtyř lidí dva jack russell teriéry, labradora a goldena. Moje Bonnie začla zrovna den před tím hárat, ale nakonec jsme šly, i když chudák Monty se mohl z Bonninky zbláznit, za což se Marušce moc omlouváme. Výlet byl ale jinak skvělý, po náročném výstupu jsme se trochu občerstvily a dokonce jsme potkaly ochotné turisty, kteří nás všechny vyfotili. Zpátky jsme se stavily ještě k řece Ostravici, kde si pejsci parádně pohráli, Bonnie prohnala pár kachen, no prostě úplná retrívří idylka. My čtyřnožci jsme si na závěr dopřáli radost zmrzlinou na Masarykáči, a jeli jsme unaveni domů :) Foťák jsem sice brala, ale Anička fotí mnohem lépe a s ohromným potěšením, takže jsme dokumentaci výletu nechali jen na ní. Jsou opravdu povedené, takže děkujem :) Pár fotek jsem si od ní zkopírovala, všechny najdete u ní na stránkách - TADY.
10.4.2011 - Výlet na Lysou horu
Na dnešek jsme si naplánovali první letošní větší turistickou akci. Ještě den předem jsem byla dost pesimista, že nás vítr na vrcholu neodvane do údolí, protože to, co nám večer fičelo kolem oken, byl doslova uragán. Naštěstí nedělní nebe zdobilo jen pár bílých obláčků, a tak jsme nastartovali auto a vyjeli pokořit nejvyšší horu Beskyd. Auto jsme zanechali u hotelu Petr Bezruč a začli šlapat k vršku. Nejdřív jsme šli mezi stromy, parkrát jsme překročili potok, což ocenila hlavně Bonnie. "Tvrdý" výstup nadešel až ve chvíli, kdy stromy zmizely a vítr do nás foukal ze všech stran. Narazili jsme dokonce na poslední zbytky sněhu, ve kterých se Bonnie nadšeně vyválela. Když jsme dorazili na vrchol, my čtyřnožci jsme mysleli hlavně na teplou polívku, jenže občerstvení nebylo psím návštěvám nakloněno, a tak Bonnie musela zůstat venku. My jsme se zahřáli, Bonnie nakonec dostala psí paštiku, kterou taťka vykouzlil z batohu, a vydali jsme se na sestup dolů, tentokrát jinudy. U občerstvení u Veličků jsme potkali krásnou desetiměsíční fenku zlatého retrívra, se kterou si Bonnie náramně rozuměla a vypotřebovala poslední zbytky sil. Cestou zpátky spinkala jako štěňátko.
3.4.2011 - Výlet na Hukvaldy
Zima snad už konečně definitivně skončila, sluníčko krásně hřeje, a tak jsme vyrazili s babičkou, tetou a sestřenkou na hrad Hukvaldy. Nejdřív jsme jeli asi půl hodinky autem a zaparkovali dole ve městě. Mikinu, kterou jsem táhla s sebou, jsem celou dobu měla zavázanou kolem pasu a litovali jsme, že jsme si nevzali tříčtvrťáky :-). Cestou nahoru šlo strašně moc lidí s malými dětmi nebo jinými psy, a tak Bonnie musela být připnutá. U hradu jsme se pokochali vyhlídkou dolů, ale do samotného areálu jsme nešli. Cestou zpátky jsme ještě udělali odbočku do obory, kde davy už prořídly, a tak Bonninka mohla běhat. Narazili jsme dokonce na malý potůček i se studánkou, což naší již polomrtvé Bonnie vrátilo život a zase nadšeně lítala. Dole ve městě jsme si dali zmrzlinu a vraceli se autem domů.
11.3.2011 - Procházka s Pájou a Evčou Ve škole máme zrovna jarní prázdniny, sluníčko se pomalu také začíná ukazovat, a tak jsme s kamarádkami naplánovaly první letošní společný výlet. Holky přijely sem za náma do Šenova už v 9:10, a vyrazily jsme do lesa. Holky lítaly na volno a hrály si, potom nám ale přes cestu přeběhly srny a v Bertě se probudila lovecká vášeň. Naštěstí se ale brzy vrátila, a náš výlet mohl šťastně pokračovat. Bonnie s Bertou se už nemohly dočkat koupání v rybníce, a tak si to alespoň protentokrát vynahradily v potůčku. Obě vylezly pořádně zabahněné, což nám sice nevadilo, ale Pája, kterou čekala cesta autobusem, nebyla zrovna nadšená:-) Asi po hodině a půl jsme se začly vracet zpátky, ovšem autobusu jsme mohly leda tak zamávat na rozloučenou. Myslely jsme, žebudeme muset jít pěšky až do Bartovic, ale na náměstí nám naštěstí jel jiný autobus, a tak holky odjely domů:-)
Další fotky najdete u Páji. 12.2.2011 - Výlet na Praděd
Protože jsme si letos ještě chtěli užít běžek, dokud nám sníh nesleze i z těch nejvyšších kopců, vyrazili jsme v sobotu do Jeseníků na Praděd a vzali jsme s sebou i Bonninku. Cesta byla dlouhá - nejprve jsme jeli asi dvě hodiny autem, a potom ještě půl hodiny autobusem, kterému se říká kyvadlo. Jezdí totiž vždycky v celou hodinu nahoru, a v půl dolů, protože dva by se na té cestě nevyhly. Když jsme vystoupili z autobusu, nasadili jsme si běžky a vyrazili směrem k boudě Švýcárna. Bonnie nejdřív začala samým štěstím blbnout, válela se ve sněhu, lítala, případně lezla lidem do cesty :-). Po chvíli se ale zklidnila a už byla moc hodná. Na Švýcárně nesměli dovnitř psi, takže jsme ji museli přivázat k plotu.
|
